Citlivější koncepční řešení staveb

Přesto, že zde bylo několikrát konstatováno, že navržené řešení využívá pro vedení komunikací již historicky dlouhodobě stanovených koridorů, je třeba upozornit, že vývoj při kterém se k tomuto všeobecně optimálnímu řešení došlo probíhal desítky let. I v rámci nedávných vyhledávacích, technických a ověřovacích studií se stále prověřovala možná řešení se všemi možnými dopady.

Je nezpochybnitelné, že úseky NKS vybudované podle původní koncepce v průběhu 70. a 80. let by z dnešního úhlu pohledu byly nepřijatelné. Už v průběhu 90. let však nastal obrat k ohleduplnějšímu postupu navrhování dopravních staveb. Jeho jasným příkladem je tunel Mrázovka, ale zároveň i Zlíchovský tunel. Zcela evidentní je záměr minimálně ovlivnit stávající území při zachování dopravních požadavků u úseku Městského okruhu Malovanka – Pelc-Tyrolka (tunelový komplex Blanka), kde z délky stavby 6,4 km je 5,5 km vedeno v tunelech.

Kromě využívání tunelů je dnes v daleko vyšší míře zohledněno i v povrchově vedených úsecích ovlivnění území, a to od minimalizace nutných plošných záborů (například v křižovatkách, šířkovým uspořádáním apod.), přes doplňující ochranná opatření (protihlukové stěny a valy) až po dotváření širšího území stavby, nejen bezprostředního okolí (například výsadba izolační zeleně, úprava přivaděčů, občanská vybavenost, VHD).

Návrhy posuzovaných projektových řešení jsou zpracovány na základě připomínek všech, nejen dotčených, účastníků schvalovacího procesu tak, aby splňovaly náročné požadavky na hodnocení vlivu staveb na životní prostředí a požadavky na optimální rozvoj městského prostředí.

Základní rozdíly v moderním pojetí dopravních staveb jsou:

  • ohleduplnější návrh trasy, ve velkém rozsahu v tunelech,
  • vhodnější zakomponování povrchových úseků,
  • doplnění ochranných opatření – protihlukové stěny a valy, izolační zeleň, výměna oken,
  • provozní odvětrání tunelových úseků výdechovými objekty,
  • doplnění výstavby o „vyvolané“ investice v okolí trasy, revitalizace širšího okolí,
  • využití moderních technologií výstavby ohleduplnějších k okolnímu prostředí,
  • snížení dopadů vlastní realizace trasy jejím urychlením,
  • postup přípravy staveb s nutností ověření nezávislými odborníky nejen v procesu EIA a s veřejným projednáním,
  • zajištění vhodného dopravně inženýrského řešení a směřování dopravních toků s využitím proměnných dopravních značek.
Zenklova ulice, současný stav (© 2010 – autoři projektu)
Tunel Libeň v Zenklově ulici (© 2010 – autoři projektu)