Přesto, že zde bylo několikrát konstatováno, že navržené řešení využívá pro vedení komunikací již historicky dlouhodobě stanovených koridorů, je třeba upozornit, že vývoj při kterém se k tomuto všeobecně optimálnímu řešení došlo probíhal desítky let. I v rámci nedávných vyhledávacích, technických a ověřovacích studií se stále prověřovala možná řešení se všemi možnými dopady.
Je nezpochybnitelné, že úseky NKS vybudované podle původní koncepce v průběhu 70. a 80. let by z dnešního úhlu pohledu byly nepřijatelné. Už v průběhu 90. let však nastal obrat k ohleduplnějšímu postupu navrhování dopravních staveb. Jeho jasným příkladem je tunel Mrázovka, ale zároveň i Zlíchovský tunel. Zcela evidentní je záměr minimálně ovlivnit stávající území při zachování dopravních požadavků u úseku Městského okruhu Malovanka – Pelc-Tyrolka (tunelový komplex Blanka), kde z délky stavby 6,4 km je 5,5 km vedeno v tunelech.
Kromě využívání tunelů je dnes v daleko vyšší míře zohledněno i v povrchově vedených úsecích ovlivnění území, a to od minimalizace nutných plošných záborů (například v křižovatkách, šířkovým uspořádáním apod.), přes doplňující ochranná opatření (protihlukové stěny a valy) až po dotváření širšího území stavby, nejen bezprostředního okolí (například výsadba izolační zeleně, úprava přivaděčů, občanská vybavenost, VHD).
