Vliv na urbanistickou koncepci

Celý úsek Městského okruhu prochází dnes poměrně málo urbanizovaným územím, s výjimkou úseku ve stopě ulice Spojovací. Naopak výrazně urbanizovaným územím prochází trasa Libeňské spojky. V obou nejvýrazněji urbanizovaných úsecích sledovaných staveb a nejen v nich se předpokládá vedení komunikace buď v hloubených, nebo ražených tunelech. V konečném důsledku tak dochází k uvolnění povrchu území k urbanistickému, architektonickému a krajinářskému dotvoření, dnes převážně velmi zanedbaného území. Přesto je zřejmé, že trasa jako celek může jen těžko být po celé délce zcela bezkonfliktní s urbanistickou strukturou území. Vývoj umístění trasy v území však probíhá již několik desetiletí, přičemž rozvoj bezprostředně okolního prostoru byl potlačován, došlo i k asanaci některých objektů. Koridor pro umístění stavby v území tedy dlouhodobě předpokládá výstavbu navržených komunikací a jen velmi těžko si lze představit přesun tras do nových poloh, kde s nimi vývoj území doposud nepočítal. Velkým přínosem je proto přechod technického řešení od čistě povrchového k převážně tunelovému s cílem vybudovat co možná nejméně konfliktní vedení. Návrh je proto poměrně vyvážený kompromis mezi potřebnými dopravně-technickými parametry komunikačních tras, požadavky urbanistické struktury a obytného prostředí, krajinných a přírodních podmínek a mezi ekonomickými nároky staveb.

Nezanedbatelným přínosem pro město a jeho obyvatele je možnost společného dotvoření území dlouhodobě zatíženého stavebními uzávěrami a nejistotami o rozsahu a typu řešení dopravních staveb. Do značné míry zanedbané území tak bude konečně možné urbanisticky dotvořit a to jak dostavbou nejen bytových domů, tak i objekty další vybavenosti a v nemalé míře doplněné o parkové a rekreační plochy.

V dalších stupních přípravy je třeba věnovat velkou pozornost právě urbanistické rovině celého souboru staveb a přijmout taková řešení – která nastavené cíle splní v maximálním možném rozsahu. Podrobné řešení souvisejícího území musí navázat na stanovené cíle územního rozvoje, požadavky území a moderní přístupy zejména ve vztahu k cyklistické a pěší dopravě. Podrobnějšímu řešení je nutné podrobit zejména křižovatkové uzly a propracovat vybrané lokality pro případné navýšení rekreačních a parkových ploch. Zároveň detailními technickými řešeními eliminovat případné negativní dopady staveb.

Základní přínosy z hlediska urbanismu:

• Doplnění chybějící dopravní trasy pro kapacitní obsluhu území.
• Oddělení průjezdné dopravy od místní.
• Využití ve velké míře tunelových staveb (tunel Libeň, Povltavská, Jarov, Malešice), tím vytvoření nových ploch na povrchu pro možnost dalšího využití (parky, parkoviště, rekreační plochy, výstavba).
• Možnost dotvoření urbanistické struktury města po dlouhé době nejistoty a omezené možnosti výstavby.
• Minimální zásah do stávající zástavby, výrazné snížení počtu demolic.

Negativní důsledky z hlediska urbanismu:

• Pohledový a estetický obraz těchto dopravních staveb je sice subjektivní vjem, ale převážně jsou tyto stavby vnímány spíše jako zásah negativní.
• Povrchové úseky se stávají bariérou v urbanistické struktuře města.
• Nejbližší okolí povrchových úseků trasy není pro obyvatele města příliš atraktivní, využitelné je spíše pro různé skladové a logistické areály, čerpací stanice atd.