Popis projektu

  1. Úvod
  2. chevron_right
  3. Popis projektu
Připravovaná část Městského okruhu a Libeňské spojky je souborem tří staveb na sebe přímo navazujících:

Městský okruh

stavba číslo 0094 v úseku
Balabenka – Štěrboholská radiála

Městský okruh

stavba číslo 0081 v úseku
Pelc-Tyrolka – Balabenka

Libeňská spojka

stavba číslo 8313 v úseku
U Kříže – Vychovatelna

Délka zbývající připravované části, zbývajících 30% k dokončení Městského okruhu, je 8,8 km. Délka Libeňské spojky je 1,4 km, celková délka všech tří staveb činí 10,2 km. Z toho je předpokládáno vedení trasy v ražených a hloubených tunelech o celkové délce cca 5,5 km. Po svém dokončení nabídne soubor staveb Městského okruhu a Libeňské spojky novou alternativní trasu (například oproti Severojižní magistrále) s nabídkou plynulejšího a rychlejšího spojení městem, nejen ve směru sever-jih a naopak. Především pak ale nabídne trasu bezpečnější a ohleduplnější k životnímu prostředí než stávající přetížená uliční síť. Celý dokončený Městský okruh jakožto součást radiálně-okružního systému zajistí objízdnou komunikaci širšího centra města. Pak bude možné významně omezit průjezdnou dopravu centrem, preferovat hromadnou dopravu, včetně dopravy pěší a cyklistické a přistoupit k aktivní regulaci pro město zbytné individuální automobilové dopravy.

Jde o nejdůležitější stavbu městské dopravní infrastruktury v investici hlavního města Prahy, což bylo vyhodnoceno v analýze městských investičních záměrů v roce 2017.

Všechny tři stavby jsou součástí dlouhodobě připravovaného skeletu nadřazených komunikací radiálně okružního systému hlavního města Prahy. Jsou náplní územního a strategického plánu, respektive zásad územního rozvoje. Pro stavby byl v roce 2016 zpracován aktualizovaný technický podklad pro další přípravu se zapracováním doporučených variant ze stanovisek EIA.

Popis vývoje projektu

S vedením povrchových kapacitních komunikací přibližně v koridorech zde popisovaných staveb uvažovalo již dopravní řešení obsažené v koncepci Základního komunikačního systému v Praze (tzv. ZÁKOS) schválené na konci roku 1974. Některé koridory jsou dokonce určeny pro dopravní využití výrazně déle, ještě z období návrhů dopravního řešení Prahy z první republiky a padesátých a šedesátých let (směrné a regulační plány).

Stopa komunikací ze ZÁKOS byla víceméně převzata do dnes platného územního plánu z roku 1999. Ovšem oproti ZÁKOS byl způsob vedení tras v územním plánu optimalizován tak, aby komunikace procházely územím s větším ohledem na okolní životní prostředí. Navržené řešení celého souboru staveb, zpracované společnostmi SATRA a Mott MacDonald Praha, ještě výrazněji rozvinulo tento požadavek zakomponováním celé řady opatření, zejména rozsáhlejšího využití tunelových úseků (hloubených i ražených) v souladu s moderními trendy v ostatních rozvinutých zemích Evropy. Ochrana životního prostředí a historické urbanistické struktury města se stala jednou z prvořadých priorit návrhu, spolu se zohledněním dopravních stavů a obsluhy území v průběhu výstavby. Všechny tři stavby mají vydané souhlasné stanovisko EIA dle zákona 100/2001 Sb. o posouzení vlivů staveb na životní prostředí.

Menu