Vliv na zdraví obyvatel

Výsledky počtu zasažených osob pro uvedené posuzované dopravní stavy umožňují jejich porovnání z hlediska imise hluku a znečištění ovzduší a jsou výchozími údaji pro analýzu zdravotních rizik:

Riziko hluku – nulový stav

Počet obyvatel obtěžovaných hlukem z dopravy v nulovém stavu bez realizace posuzovaného souboru staveb MO a LS, podobně jako v mezistavu č. 3 (kdy by dokončený MO přebíral podstatnou část tranzitní dopravy při nerealizovaném SOKP), činí cca 29 % a počet obyvatel rušených hlukem z dopravy ve spánku činí 13 % z celkového počtu obyvatel postižených hlukem v hodnoceném území.

Riziko hluku – základní stav

Počet obyvatel obtěžovaných hlukem z dopravy v základním stavu bez realizace posuzovaného souboru staveb MO a LS činí cca 35 % a počet obyvatel rušených hlukem z dopravy ve spánku činí 15 % z celkového počtu obyvatel postižených hlukem v hodnoceném území.

Riziko hluku – optimalizovaný výhledový stav

Procento obyvatel exponovaných vysokou hladinou hluku > 65/55 dB (ekvivalentní hladiny akustického tlaku v denní/noční době) se snižuje na 10 %, resp. 11 %. U obtěžování hlukem by odhadovaný počet postižených obyvatel klesl ve srovnání se současným a základním stavem o cca 39 tisíc osob na cca 25,5 %, u rušení spánku o 17 tisíc osob na cca 11 %. U silného obtěžování a rušení hlukem jde o snížení o cca 11 tisíc osob na cca 5,4 %, resp. 4 tisíce osob. Relativní snížení rizika obtěžování a rušení spánku hlukem by představovalo 27 %. Riziko kardiovaskulárních onemocnění se teoreticky snižuje vůči současnému stavu roku 2008 téměř o polovinu, tedy teoreticky podle současného výskytu infarktu myokardu u pražské populace cca o 8 případů onemocnění ročně.

Riziko znečištění ovzduší – nulový a základní stav

Pro základní a nulový stav bez realizace záměru je možné očekávat zvýšení rizika úmrtnosti dospělé populace cca o 4 %, což představuje asi 164, resp. 162 předčasných úmrtí ročně. V orientačním odhadu ukazatele ztráty let dožití teoreticky vychází na jednoho obyvatele zkrácení délky života cca o 2,4 dne za 1 rok. U respirační nemocnosti u dětí lze odhadovat vlivem znečištění ovzduší asi o 5,5 % vyšší výskyt chronických příznaků, což jsou teoreticky v průměru cca 3 dny s příznaky na jedno dítě a rok. Imisní příspěvek benzo(a)pyrenu z hodnocené dopravy v blízkosti hlavních komunikací naplňuje i bez imisního pozadí obecně udávanou hraniční úroveň karcinogenního rizika.

Riziko znečištění ovzduší – optimalizovaný výhledový stav

U rizika znečištění ovzduší v ukazatelích celkové úmrtnosti dospělé populace a výskytu chronických respiračních příznaků u dětí by se ve srovnání se základním stavem jednalo o snížení rizika cca o 12,4 %, což v průměru teoreticky představuje např. snížení o 12 předčasných úmrtí ročně, prodloužení délky života cca o 0,3 dne na obyvatele a rok, resp. snížení roční prevalence respiračních příznaků u dětí o 0,4 dne na jedno dítě. Ve srovnání s nulovým stavem jde o snížení rizika cca o 10,6 %. Teoretická míra karcinogenního rizika imisí benzenu v ovzduší by se v hodnocené oblasti snížila vůči základnímu stavu o 26 %, riziko příspěvku polyaromatických uhlovodíků z hodnocené dopravy by se ve srovnání se základním stavem snížilo o 30 %. Ve srovnání s nulovým stavem jde o teoretický pokles rizika o 24 %, resp. 26 %.


Comments are closed.