Vliv na kvalitu ovzduší

Základním kritériem ochrany ovzduší je míra dosažení legislativou stanovených imisních limitů. Z hodnocených znečišťujících látek bylo riziko překročení limitu identifikováno u stěžejních polutantů, kterými jsou zejména NO2 (limit roční a hodinové koncentrace) a u suspendované částice PM10 (limit roční a 24hodinové koncentrace).

Z hlediska kvality prostředí pro obyvatele žijící v zájmovém území lze na základě výsledků imisních měření předpokládat, že předmětné území Prahy je v současné době zatíženo relativně vysokou úrovní znečištění ovzduší. Lze předpokládat, že tato situace se po roce 2015 v nulovém stavu zásadně nezmění. Z hlediska významnosti vlivu zdravotních rizik jsou významné zejména koncentrace prachových část PM10 a oxidu dusičitého NO2.


Rozdílová mapa: Imise NO2 (průměrné roční koncentrace) – „OVS – NS“ (© 2010 – autoři projektu).
Poznámka: OVS (optimalizovaný výhledový stav), NS (nulový stav), ZS (základní stav)

Z uvedeného zobrazení „OVS – NS“ vyplývá, že oproti nulovému stavu lze u optimalizovaného výhledového stavu očekávat významnější pokles imisní zátěže v území. Je patrné, že je možné očekávat plošné zlepšení imisní situace IHr NO2 prakticky na celé posuzované ploše města vyjma těsné blízkosti navrhovaného souboru staveb v oblasti jejich povrchového vedení. Zlepšení dosahuje převážně hodnot 2 až 5 µg.m-3, v centrální části města a lokálně podél Průmyslové, Kbelské a v oblasti Holešovic převyšuje až hodnotu 5 µg.m-3. Navýšení lze zaznamenat pouze v těsné blízkosti MO a LS, a to zejména v oblasti portálů tunelů, kde však navýšení pouze lokálně překračuje 1 µg.m-3, výjimečně 2 µg.m-3. V mapě zakreslená území zvýšení zátěže většího plošného rozsahu jsou spojena s výhledovou výstavbou plánovaných komunikací, jako jsou např. Vysočanská radiála II., Jarovská spojka aj. Významný pokles imisní zátěže je způsoben jednak regulací dopravy, zejména však zavedením „nízkoemisních zón“.

Při porovnání stavů „OVS – ZS“ se projeví pouze minimální navýšení koncentrací, a to v prostoru MÚK na MO a v blízkosti portálů tunelu Malešice, nárůst by však dosahoval pouze cca 1 až 1,5 µg.m-3, výjimečně přes 2 µg.m-3. Zároveň dojde k plošnému snížení imisní zátěže v centrální části města o více než 5 µg.m-3, ale také podél stávajících hlavních dopravních tepen v území jako je Jižní spojka, ulice V Holešovičkách, Kbelská, Průmyslová a dalších. Na celém území pak převládá pokles mezi 2 až 5 µg.m-3, menší zlepšení lze očekávat pouze v blízkosti vedení trasy MO. Podél trasy MO jde převážně o snížení koncentrací a nikoliv jejich nárůst.


Rozdílová mapa: Imise PM10 (průměrné roční koncentrace) – „OVS – NS“ (© 2010 – autoři projektu).

Z výše uvedeného zobrazení „OVS – NS“ je patrné, že oproti nulovému stavu lze v optimalizovaném výhledovém stavu očekávat plošné zlepšení imisní situace PM10 v rozpětí 1 – 5 µg.m-3 lokálně i vyšší. Zlepšení je převážně mírné (kolem 1 až 2 µg.m-3), pokrývá však prakticky celé řešené území s výjimkou bezprostředního okolí nových silničních staveb, v blízkosti komunikací se pohybuje převážně mezi 2 a 5 µg.m-3, podél Jižní spojky, Povltavské, Zenklovy lze zaznamenat pokles i nad 5 µg.m-3. Nárůst imisních hodnot se týká pouze blízkého okolí některých povrchových úseků MO a míst při vyústění tunelů LS a MO stavby č. 0094, kde dosahuje hodnot 2 až 5 µg.m-3 lokálně i více. Dále se zde projevují vlivy souvisejících staveb. V mapě zakreslená území zvýšení zátěže většího plošného rozsahu jsou spojena s výhledovou výstavbou plánovaných komunikací, jako jsou např. Vysočanská radiála II., Jarovská spojka aj.

Při porovnání „OVS – ZS“ je možné navýšení koncentrací očekávat pouze v bezprostředním okolí MO (MÚK Balabenka a Českobrodská, koncové portály tunelu Malešice-Balabenka a povrchové úseky stavby č. 0094), nárůst by zde dosahoval 2 až 5 µg.m-3 pouze lokálně více. Zároveň dojde ke snížení imisní zátěže prakticky na celé zbývající ploše posuzovaného území, kde se pokles pohybuje mezi 1 až 5 µg.m-3. Pokles přes 5 µg.m-3 je zaznamenán podél ulice V Holešovičkách, Jižní spojky, Kbelské, Zenklovy a podél Povltavské, lokálně i v centrální části města.

Při porovnání „OVS – ZS“ je možné očekávat obdobnou situaci jako v případě „OVS – NS“. Zlepšení imisní situace PM10 je však plošně a z hlediska velikosti koncentrací polutantu výraznější.


Vývoj procentuálního podílu obyvatel v oblastech s překročením imisních limitů vztažený k nulovému stavu (© 2010 – autoři projektu).


Podíl obyvatel v oblastech s překročením imisních limitů (% z celkového počtu obyvatel v řešeném území).

Celkový počet obyvatel v řešeném území zasažených jednotlivými pásmy imisních koncentrací z hlediska znečištění ovzduší je cca 431 800 osob, z toho:
— Procentuální podíl obyvatel v OVS zasažených nadlimitními koncentracemi PM10 činí 0,5 %, k nadlimitní expozici NO2 nedojde vůbec;
— Nejméně příznivými stavy jsou mezistav 3 (v případě IHr PM10) a základní stav (v případě IHr NO2);
— Imisně nejpříznivější je optimalizovaný výhledový stav.
Poznámka: Podrobný popis vlivů s analýzou hodnot posuzovaných veličin včetně jejich rozšíření v území je obsahem dílčích studií dokladovaných v samostatných přílohách Souhrnné části (tj. hluková studie, rozptylová studie, studie hodnocení zdravotních rizik).

Z hlediska globálních pozitivních vlivů je třeba zdůraznit možnost regulace dopravy v Praze, stanovení mýta, z jehož příjmů lze financovat např. rozvoj MHD, apod.

Při uplatnění optimalizačních opatření lze ze čtyř imisních limitů, které byly v ostatních stavech překročeny, očekávat v zájmovém území splnění:
— Průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého v celém řešeném území;
— Hodinové koncentrace oxidu dusičitého v celém širším okolí posuzovaných částí MO a LS (k překročení dochází lokálně v blízkosti tunelu Blanka);
— Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 u veškeré obytné zástavby v okolí MO a LS – k překračování limitu bude docházet pouze v prostoru samotné komunikace či uvnitř MÚK;
— Pouze v případě 24hodinových koncentrací PM10 bude k překročení limitu docházet i při realizaci opatření a platí:

  • Limit 24hodinových koncentrací PM10 bude v území překročen i v nulovém stavu bez MO. Jedná se o překročení vlivem jiných faktorů, zejména vlivem tzv. přirozeného pozadí, příspěvku prachových částic zvířených z volných ploch a dopravy mimo MO a LS;
  • Realizace MO a LS přinese rozsáhlé snížení imisní zátěže 24hodinových koncentrací PM10 prakticky v celém širším centru města. Dojde sice k nárůstu koncentrací podél nových staveb, ale tento nárůst bude minimalizován prostřednictvím výše uvedených opatření. Realizací posuzovaných staveb při současném zavedení hodnocených opatření dojde na území města ke snížení plošného rozsahu oblastí s překročením imisního limitu.

Splnění imisních limit lze očekávat i u ostatních hodnocených znečišťujících látek (jemné částice PM2,5, benzen, benzo(a)pyren).


Comments are closed.