Potřeba účinného dopravního systému pro prosperitu města

Účinný dopravní systém je jedním z hlavních faktorů, které přispívají k růstu a konkurenceschopnosti měst. Avšak neustále narůstající úroveň dopravních kongescí, vyplývající z průběžného nárůstu poptávky po mobilitě a změny dělby přepravní práce ve prospěch osobních automobilů způsobují, že přístup do mnoha měst a zvládnutí řízení dopravy se stávají stále nesnadnějšími. Negativní účinky rozsahu dopravních kongescí mají za následek nárůst atmosférického i akustického znečištění, spotřeby energie, zvyšujícího se počtu nehod a vizuálního vlivu. Pokud není dopravní problém měst uspokojivě řešen, začnou převládat negativní účinky na ekonomickou efektivnost města, kvalitu životního prostředí a kvalitu života všeobecně. Ve městech, zvláště na veřejných prostranstvích, je využití prostoru pro dopravu stále vzrůstající. Silniční infrastruktura zabírá mezi 10 % až 15 % dostupných ploch ve velkých evropských městech. Nejrušnější ulice se stávají překážkou a nebezpečím pro překřížení a vytvářejí bariérový efekt, který ve svém následku znamená rozdělení města. Kongesce znamenají, že ulice zaplněné automobily přestávají být vhodné k životu a vytvářejí nebezpečné prostředí pro chodce, zvláště pro starší osoby a děti. Důsledkem toho je, že rodiče jsou nuceni doprovázet děti do škol a dalších aktivit z obav z dopravní nehody. Přesto je dnes smutnou skutečností, že pražský dopravní systém, který byl navrhován v již polovině minulého století, nebyl nikdy dobudován do odpovídající míry.

Koncept tří okruhů – vnitřního, městského a vnějšího – nebyl naplněn a je naplňován se značným zpožděním a ve velmi redukovaném rozsahu. Je tedy evidentní, že jakékoli nedokončení funkčního celku znamená velmi negativní dopady v tom, že investované prostředky a vytvořená kapacita nejsou využívány a veškeré negativní vlivy se přenášejí na uliční síť, která je nucena suplovat chybějící úsek.

Je proto evidentní, že vybudování předmětných úseků Městského okruhu je vysoce důležité k dosažení plánovaných efektů a dosažení efektivnosti celého dopravního systému.

Je naivní si myslet, že doprava popojíždějící v kongescích s podstatně nižší kapacitou komunikační sítě je doprava ekologičtější. Naopak, okamžitá spotřeba pohonných hmot vyvolaná popojížděním na místě dává nesmírně nepříznivou relaci mezi emisemi automobilů a realizovaným dopravním výkonem.


Comments are closed.